Dobrem proti smutku aneb jak jsem byl dobrovolníkem jedné 90leté dámy
„A teď si to představte. Za války jsem jela vlakem z Pardubic do Prahy a mně se v dopravních prostředcích dělalo vždycky zle. Jen tak tak jsem stihla alespoň vystrčit hlavu z okýnka a už to lítalo. No, jo, ale v kupé za tím naším seděl německý důstojník SS a většina mu skončila na uniformě! Tak od tý doby maminka říkávala, že naše Eva poblila esesákovi uniformu.“ Nevěřícně kroutím hlavou a přitom se smějeme na celé kolo. Nové začátky S paní Evou mně cesty osudu spojily v roce 2019. O rok dříve jsem za poměrně dramatických okolností přišel o jednu z babiček. Srazilo ji auto při přecházení po přechodu. A protože byl její odchod nečekaný a rychlý, zůstala mi po tom všem v srdci velká bolest. Přirozeně jsem pak začal hledat možnosti, jak se bolesti zbavit a prázdno vyplnit. Zvolil jsem strategii Nové začátky. Vždy jsem chtěl umět hrát na klavír, tak jsem se přihlásil do klavírní školy. Po třech měsících přišel první koncert, který se konal v pražském domově pro seniory. Pamatuji si to, ja